Batman: Arkham – Pochmurný dům v pochmurném světě

Rok vydání v CZ: 2007 | Počet stran: 128 |Doporučená cena: 469 Kč | Název originálu: Arkham Asylum | Rok originálu: 1989

batman_arkham_pochmurny_dum

Pozor, tento speciální kousek vzbuzuje přinejmenším svíravé emoce díky psychedelické kresbě a dětem nebo slabším povahám by do rukou přijít raději neměl. Děsivý výraz Jokera a zneklidňujícími obrazy budované strašidelné psycho jsou nejsilnější devizou tohoto komiksu. Scénář sám je poměrně náročný na sledování, protože se v něm v rozmlžených hranicích mísí dva příběhy a leccos si musíme domýšlet. Ale popořadě.

Je prvního dubna, Jim Gordon si dává schůzku s Batmanem. Joker a jiní chovanci Arkhamu ovládli ústav a po všech požadavcích přišli s posledním, chtějí, aby tam Batman přišel. Za nimi, protože tam patří. Rukojmími jsou zaměstnanci ústavu, dozorci i ředitel Cavendish a doktorka Ruth. Joker si chce zahrát hru, Batman se musí schovat a za hodinu ho začnou hledat Scarecrowe, Clayface, Dokrot Destiny a Killer Croc.

Scénáristicky je přítomnost střídána a roubována s druhou historickou linkou o Amadeu Arkhamovi. Ten se stará o matku, která je bláznivá, mučí ji šelest křídel a nakonec si podřízne hrdlo břitvou. Dům po ní zdědí. Arkhamm pracuje ve státní psychiatrické léčebně v Metropolis a jeho pacientem je vyšinutý vrah Martin Hawkins. Hawkins je obětí své duševní choroby a to vnukne Arkhamovi nápad, s rodinou se přestěhuje a rozložité rodinné sídlo promění v ústav pečující o podobné případy. Hawkins však uprchne a jeho ženu a dceru Harriet brutálně zavraždí. Arkham jej léčí, on mu popisuje jejich zohavování a týrání, takže doktor po roce přistoupí k léčbě elektrošoky a Hawkinse usmaží.

Jeho osobnost se rozpadá, píše si deník a ukrývá ho v tajné místnosti domu. Měl na jeho šílenství vliv symbolismus nevědomých projekcí a setkání s Jungem? Tento deník nalezne o více než padesát let později doktor Cavendish. Dozvíme se tak pravdu o smrti Arkhamovy matky. A také, že symbol netopýra, který viděla, nakonec spatří i Amadeus Arkham. Šílenství, které jej dostihlo ho dostalo do cely jeho vlastního ústavu. Stařec zmítaný přízračnou představou chce netopýra v sobě spoutat. Píše nehty na podlahu cely magickou formuli. Kdo byl vlastně tím, kdo propustil vězně, aby Batmana vylákal do ústavu? Někdo, kdo Batmana pokládá za ztělesnění temnoty na duši Arkhama a toho, kdo krmí hladový dům šílenci. Co když jediný způsob, jakým se Batman z domu šílenců může dostat živý, je hrát s nimi jejich šílenou hru?

„Batman nikdy nemá strach. Já ano. Já mám strach. Mám strach, že měl Joker pravdu. Občas se mi zdá, že se chovám iracionálně. A mám strach, že až projdu branou ústavu.. až vstoupím do Arkhamu a dveře se za mnou zavřou.. budu mít pocit, jako bych byl doma“

Batman, str. 10
arkham_batman

V konečném součtu má návštěva Batmana v Arkhamu má spíše podkladovou funkci pro děsivý a psychedelický vizuál a pro zdůvodnění vyprávění o domu, který má ústřední místo v tragickém osudu doktora Arkhama. Celou dobu ho vidíme jen jako siluetu v pozadí a jeho pobyt v ústavu je velmi pasivní až nelogický. Je pozorovatelem, nesoupeří, prochází, dělá vše, co mu Joker řekne a sám je jako ve snách. Batman je zde pro čtenáře jen zprostředkovatel, setkává se s pacienty a skrze to je zobrazen jejich medailonek. Šílenství Arkhama a děsivost domu se pak zpřítomňuje v příběhu Cavendishe a postavě Jokera. Jinými slovy o Batmanovi to tentokrát není.

Hororový komiks s podtitulem Pochmurný dům v pochmurném světě je opravdu unikátní. Tíseň, kterou ve čtenáři zanechá a obrazy, které mu zůstanou v paměti po přečtení, ukazují vrcholnou formu žánru a dokazují, že komiks může být stejně sugestivní jako film i na poli hororu. Jenže právě kvůli převládnutí podivných obrazů se příběh odvíjí spíš v náznacích, s mezerami, v nichž pozdější zjištění ruší ty předchozí a děj se střídavě dělí mezi přítomnost a minulost. Morrison čtenáře to staví do situace, kdy si musí věci nejen poskládat, ale také je nově přehodnocovat. Díky tomu je komiks záhadnější, ale spolu s nestandarní kresbou to na čtenáře zkrátka klade nároky, které nemusí každému vyhovovat. Není to prostě lehké čtení a i vzhledem k jeho tématu je třeba ke čtení mít tu správnou náladu a podmínky.

Verdikt: 80 %

+ vizuální umělecký dojem
+ silné emoce a tragédie
+ scénáristicky netriviální

– pasivně nelogický Batman
– náročné na pochopení

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *